pondělí 25. listopadu 2013

Parkovací dům

Největším tématem ve Slaném už nějakou dobu je (a ještě asi dlouho bude) parkovací dům. Nechci zde parkovací dům obhajovat, sám jsem byl proti němu a mnohokrát ho kritizoval než se začal stavět i během stavby. Ale ta vlna kritiky, která funguje teď, mi přijde skutečně přehnaná. Zvlášť když teď už na tom nezáleží, dům stojí a nic moc s tím neuděláme.



Účel stavby
Samotná myšlenka postavit parkovací dům byla (minimálně z dnešního pohledu) chybná. Slaný prostě není tak velké, není zde taková nouze o parkovací místa a ta přidaná hodnota oproti normálnímu parkovišti absolutně nevyváží náklady. Na druhou stranu plán parkovací dům postavit vznikl v době hospodářského růstu, nikdo netušil, že ekonomika státu i města půjde tak razantně dolů. A když už je nějaká věc v běhu, tak částečně chápu, že se jí pan starosta a ostatní nechtěli vzdát. I když zastavit to šlo. Každopádně rozhodnutí se ukázalo jako chybné a v politické rovině se tato skutečnost určitě projeví.

Architektura
Mně se obecně líbí, že je konečně ve Slaném nějaká moderní stavba. Budu v tom určitě v menšině, protože Slaňáci jsou neuvěřitelně konzervativní (ještě víc než obyvatelé Prahy) a raději by zde měli nějakou kopii domu z 19. století (viz odporná polystyrenová stavba naproti Baťovi, která se tváří být postavena před 200 lety). Nicméně samotné provedení úplně šťastné není. Hlavně mi vadí mezera mezi tímto domem a zvláštní školou. Parkovací dům měl být opticky propojen se stávající zástavbou, ne stát jako solitér. No co už s tím...

Právní stránka
Momentálně se zkoumá, zda smlouva se stavební firmou Koma je vůbec platná, protože byla neoprávněně podepsána. To je možné a určitě má význam tuto stránku řešit. Na druhou stranu firma skutečně dům postavila, postavila ho v dobré víře že smlouva platná je (měla podpis starosty) a těžko teď vrátí všechny peníze (respektive nebude vyžadovat, protože stavba se teprve začíná platit). Tím že pracuji ve stavební firmě tak si umím představit, jak těžké to pro ně musí být - postavit velkou stavbu, nemít žádnou zálohu a pak ani nemít jistotu, že dostanu peníze. Předpokládám, že kdyby peníze nedostali, tak by to pro Komu byla asi likvidační. Nejde tedy vyloučit co říká opozice, že firma uplatila určité lidi na radnici, v tom případě není co řešit a měla by zasáhnout policie.

Největší problém
Dům je kritizován jednak kvůli ceně a pak kvůli tomu, že firma zvýšila čas výjezdu aut oproti smlouvě. Zvýšení času skutečně problém je z právního hlediska, protože tím firma porušila podmínky soutěže. Nicméně v realitě to opravdu není problém, protože v domě nikdo neparkuje. Největší problém je skutečně v tom, že dům je prázdný a nevydělá si ani na provoz. Kdo za to může? Pochopitelně starosta a ti, co dům schválili. Ale největším viníkem jsou podle mě kritici. Negativní kampaň proti parkovacímu domu je pochopitelná, ale povedla se tak dokonale, že od parkování v něm výborně odrazuje. Těžko se mohu divit, že tuto kampaň provádí opozice, je to pro ně zcela logická politická zbraň. Už trochu hůře chápu členy koalice, kteří pro dům hlasovali a teď obrátili.

Co s tím?
Vesměs jsem od žádných kritiků neslyšel nějaké návrhy. Zaslechl jsem akorát možnost parkovací dům na něco jiného předělat. Jako stavař musím říct, že je to (pravděpodobně, neviděl jsem dokumentaci) nesmysl. Jakoukoliv budovu jde předělat na jinou budovu, tedy kromě parkovacího domu. Respektive tato předělávka by stále desítky milionů. Jedinou možností podle mě je parkovací dům začít využívat. K tomu by bylo zapotřebí:

a) Zrušit negativní kampaň. To bude reálně možné nejdříve po volbách, dřív nikdo nezačne.
b) Upravit dopravní značení tak, aby když bude návštěvník města chtít zaparkovat, tak bude nasměrován na parkovací dům a nebude mít moc jiných možností.
c) Zrušit parkoviště vedle domu. Nevím jaké jsou plány s tímto prostorem, patrně zde vznikne nějaká menší stavba, mohlo by zde být také malé náměstíčko.
d) Možná by pomohla změna parkovací sazby z 10,- Kč / hod na sazbu za den. Parkování zde využijí lidé spíše tehdy, když parkují déle. Na kratší stání zaparkuji třeba v Palackého nebo Pastýřské ulici, kde je omezená doba parkování.

čtvrtek 10. října 2013

Evropská unie

V poslední době se opět začalo diskutovat o tom, jestli nevystoupit z EU. Což mě přivedlo na myšlenku, že velké množství mých přátel jsou sympatizanti Strany svobodných občanů. A dál, že Strana svobodných občanů je vlastně docela sympatická strana. Má jasný, čitelný program, je konzistentní, nejsou v ní žádné pochybné osobnosti (aspoň o nich nevím) a Mach je na první pohled sympaťák. A celkem chápu ty, kteří EU nemají rádi a ideálně by z ní chtěli ven. Ale souhlasit s tím nemohu.



Na Evropské unii je mnoho špatného. Je nechutně byrokratická, má hodně levicový nádech, její čelní představitelé (Barroso, Van Rumpoy) působí jako absolutně nesympatičtí úředníci. Kromě toho krize eura, prapodivná zahraniční politika, prostě není zde moc co obdivovat. Ale zásadní myšlenka je, že nesympatická mi přijde současná politika a tvář EU, nikoliv samotná myšlenka EU.

Současná situace u nás se mi také vůbec nelíbí. Prezident a jeho kamarádi ovládají zemi, po volbách nás čeká nástup socialistů a asi částečně komunistů, ekonomická situace také není nejrůžovější, není prostě moc věcí ze kterých by měl člověk radost. Ale nikoho nenapadlo, že by třeba Slaný mělo vystoupit z ČR. Nebo třeba Středočeský kraj. Přitom ta analogie je úplně stejná. Jako je Slaný součást ČR, tak je ČR součást EU. Pokud se nám ve Slaném nelíbí, jak vypadá náš stát, tak nám nezbývá, než s tím zkusit něco dělat. Tedy pokud se naší republice nelíbí, jak funguje EU, tak by s tím měla něco dělat. Možnosti má. A ne zbaběle utéct.

Je třeba si uvědomit, že EU je politický spolek. Má politický význam, ne hospodářský. A jeho členské státy nemají dlouhodobě jinou možnost, než v tomto spolku být. Ještě před pár sty lety ovládala Evropa celý svět. To už bohužel není pravda a mnohé bývalé kolonie jsou mnohem silnější a politicky významnější než evropské státy, které je dříve ovládaly. A pokud chtějí mít státy v Evropě nějakou váhu a být brány vážně, musí se prostě spojit. Alternativy moc nejsou. Alternativou k Sovětskému bloku byla právě Evropa. Spojit se s Ruskem nepovažuji za dobrý nápad, ostatní velmocenské celky jsou dost daleko.

Dovolím si dokonce říct, že současná podoba EU není z politického hlediska dostatečná. Byť se mnou většina lidí nebude souhlasit, myslím si, že je z politického hlediska třeba Unii přeměnit na federaci. Může to být bolestné, ale jen jako jeden stát můžeme obstát v globální politice. Není nutné, aby všechny členské státy měly stejné zákony, stejnou měnu. Řada věcí by však měly být společná. Například zahraniční politika. Pokud se k dění ve světě vysloví prezident nebo ministr zahraničí ČR, tak to svět ani nezaregistruje (byť Zeman teď trochu Araby naštval, když chtěl přesunout vyslanectví v Izraeli do Jeruzaléma). Pokud by EU měla jen jednoho ministra zahraničí, tak jeho slovo bude mít stejnou váhu jako slovo ministra zahraničí USA nebo Číny.

A víte, kdo první přišel s myšlenkou na spojení evropských zemí? Jiřík z Poděbrad. Ten tím chtěl sice hlavně odstavit papeže, ale myšlenka to byla dobrá.

neděle 8. září 2013

Cikáni

Většina článků o cikánech začíná slovy "nemám nic proti cikánům, ale..." nebo "opravdu nejsem rasista, ale...". Pak pokračují zdrcující kritikou, aby nakonec skončily návrhem, který je v lepším případě pouze na hraně zákona. Dovolte mi začít opačně i skončit opačně.



Nemám rád cikány. Málokdo asi opravdu má. Vzbuzují ve mě spoustu negativních emocí, nejvíce asi strach. Je to dáno generacemi našich předků, kteří se cikánů báli, i současnou dobou. Jsou přeci jenom jiní, žijí ve svých komunitách, mají jinou barvou pleti, koluje o nich spousta historek, které končí špatně. Je pravda, že většina z těch historek je nepravdivých a rozšiřují je stoupenci extrémní pravice (příběh jak romský pokladník zmizel z celou kasou, jak cikáni zavraždili toho a toho...). Přesto obavy vzbuzují.

Ale, položme si otázku: co je největším problémem s cikány? Většina lidí asi řekne, že nepracují a žijí jen z dávek. To je ve většině případů opravdu smutná pravda. A většina lidí se cítí ukřivděně, že oni sami pracují a cikáni žijí z jejich práce, aniž by sami cokoliv dělali.

Ale je tu další otázka: proč nepracují? Jeden důvod je jednoduchý. Protože máme přebujelý sociální systém a z dávek se opravdu žít dá. To je chyba státu a ne cikánů. Nejsou žádné zákony, že cikáni dostávají více, nebo že neplatí léky apod. Je pravda, že cikáni si často dovedou na úřadech "vyřvat" lepší podmínky než ostatní.

Druhý důvod ale už není tak zřejmý. Je to proto, že cikány nikdo nechce zaměstnat. Pokud si řeknou, že nebudou žít z dávek a budou pracovat, je pro ně neskutečně těžší práci najít. Uvedu příklad z vlastního života. Pro naši firmu teď pracuje jedna parta cikánů. Jsou skutečně šikovní a neuvěřitelně pracovití. Pracují zhruba o polovinu rychleji než naši lidé. Je to dáno tedy hlavně tím, že pracují od metru práce a ne od hodiny, ale přesto. Nicméně je velice obtížné přesvědčit zákazníka, že budou u něj dělat. Každý řekne: "Nejsem rasista, ale...".

Co z toho vyplývá? Diskriminace cikánů je problém. Stejně tak pozitivní diskriminace je problém. Žádné jednoduché řešení není. Všechna reálná řešení jsou dlouhodobá a málo účinná. Ale přesto mají význam a nakonec mohou přispět k lepší harmonii mezi nimi a námi.

Prvním bodem je snížení dávek, případně omezení dávek v problematických případech (pro rodiče, které neposílají děti do školy apod.).

Druhým je přísná kontrola pravdivosti informací předkládaných v médiích. V Parlamentních listech se objeví článek o tom, co zase nějaký cikán provedl a během dne všechna ostatní média článek opíší. Pak se akorát někde úplně stranou objeví, že článek byl nepravdivý. Lidé už jsou ale rozzuření a probíhají boje na ulicích. Chyba se může stát, ale média by pak měla viditelně oznámit, že byla publikována nepravda.

Třetím bodem je podpora firem, které zaměstnávají cikány. Jak jsem psal, cikáni skutečně velice těžko seženou práci. Pokud by existoval nástroj, jak pomoci firmám, které jsou ochotny je zaměstnat, situace by se mohla pomalu zlepšovat. Třeba úlevou na daních. To není diskriminace, cikáni samotní nedostávají nic. Ale motivuje se zaměstnavatel, aby se jim nevyhýbal. Co si o tom myslíte?

Jinak omluvte mě, že jsem v článku používal slovo "cikáni" místo korektnějšího "romové". Mně to ale přijde hloupé. Slovo cikán je etnologicky správné a měli bychom se snažit, aby ztratilo svůj pejorativní nádech.

úterý 18. června 2013

Proč je Slaný ošklivé město?

No dobře, ten nadpis je příliš negativní, Slaný není vyloženě ošklivé :) Ale není ani hezké. Už dlouhou dobu mě to trápí a přemýšlím čím to je. Řada lidí by se mnou asi nesouhlasila, ale já naše město vnímám opravdu poměrně kriticky.

Jsem rád, že jsem ještě z té generace, která zažila komunismus a viděla, jak města vypadala v osmdesátých letech. Šedivé ulice s poničenými fasádami, nikde žádné obchody, žádné barvy. Centra měst opuštěná, žilo se spíše jen na sídlištích a na chatách. Po revoluci se začalo vše zlepšovat. A i ve Slaném. Žijeme dnes ve městě, které vypadá mnohem lépe, než dříve. Ale problém je ten, že okolní města rostou do krásy o něco rychlejším tempem. Dříve bylo třeba Kladno oproti Slanému vyloženě ošklivé. Dnes je to spíše naopak. Podobný trend vidím i u ostatních městě, které dobře znám. Jak je to možné? Existuje (podle mě) několik důvodů.

Neshody s hejtmanem

Zní to trochu lacině, ale dost viny můžeme hodit na Davida Ratha. Město mělo řadu pěkných projektů, které bývalý hejtman shodil. Dá se říct, že Rath Slaný opravdu neměl ráth a sabotoval tady co se dalo. Od revitalizace centra do vybavení nemocnice. Teď je sice ve vězení, ale kraji dále vládne sociální demokracie a dokud nebude pravicový hejtman, tak bude vždy tendence upřednostňovat jiná města.

Urbanismus

Za vlády KSČ byl plán zanechat historické centrum, celý zbytek města srovnat se zemí a postavit paneláky. Bohužel se tento plán do značné části provedl. Po revoluci se sice s bouráním skončilo, ale nevytvořila se žádná koncepce, jak škody napravit nebo aspoň opticky zmírnit. Pouze se postupně rekonstruovaly jednotlivé části města. Existuje množství řešení, jak problematické části města řešit. Proto je raději proberu v samostatném článku.



Rozpočtové určení daní

Tady mě omluvte, ale trochu si udělám stranickou reklamu :) U nás existuje zvláštní systém, že obce sice dostávají peníze ze státního rozpočtu úměrně k množství obyvatel, ale větší obce dostávají více na hlavu než menší. Což nemá žádnou logiku, je to dané jen silnou pozicí představitelů velkých měst. Naštěstí topka a starostové nedávno prosadili změnu tohoto systému. Za tento rok získá tedy Slaný o 19,9 mil Kč více než dříve. S tím už se dá něco dělat.

Z toho vyplývá, že se skutečně nemůžeme divit, že větší města vypadají lépe než Slaný, protože dříve měly relativně více prostředků ze státního rozpočtu. Tento rozdíl by se však měl pomalu stírat.

Co s tím?

Co tedy s tím, že? Já jsem optimista, tak věřím, že se s tím něco dělat dá. Situaci samo o sobě trochu zlepší nové rozpočtové určení daní. Může pomoci, když lidé ze Slaného budou chodit za zábavou sem a ne jezdit do Prahy. Máme tu výborné kino, bazén, hospody... Možná je škoda, že se jen málo lidí zajímá o dění ve městě. Je to i vina města a obecné skeptické nálady, že nejde nic dělat, nic změnit. Ale to je jen o přístupu.

středa 29. května 2013

Slánská zeleň

Jednou z věcí, která mě ve Slaném hodně mrzí, je celkové řešení zeleně. Ne, že by tu žádná nebyla. Ale je buď nedostupná nebo nepoužitelná. Zeleň není něco, co začíná za hranicemi města. Naopak. Mám rád, když si uprostřed města mohu lehnout na trávu, dívat se na vodu, číst si ve stínu stromů. Zeleň ve městě přispívá k celkové pohodě a pocitu "příjemnosti". Umožňuje mi zastavit se a cítit se dobře.

Na to je ale potřeba určitá celková celková koncepce. Zeleň ve Slaném je, ale jedná se o malé ostrůvky trávy nebo stromů, které nejsou vzájemně propojené a nejdou využít k relaxaci. Ano, jsou tady parky, ale kromě toho že leží mimo centrum, tak se jedná výhradně o lesoparky. Lesoparky jsou fajn, jsou vhodné k procházkám, venčení psů, ale ne k relaxaci. Absence příjemné zeleně ve městě mě nutí utíkat z města pryč. U řady jiných měst to tak není.

Zkusme si probrat jednotlivé zelené plochy ve Slaném a vymyslet, co by se s nimi dalo dělat:

Slánská hora

Slánská hora je krásná a s její západní částí nemá smysl příliš něco podnikat. Je ale velice škoda, že se nijak nevyužívá lom. Už ve škole jsem dělal projekt, kde jsem navrhoval, že by zde byla hřiště a v samotném lomu koupaliště. Dobře, koupaliště je asi příliš drahá věc pro naše po uši zadlužené město, ale pár hřišť by neuškodilo. Zvláště když uvážíme, že na celém pražském předměstí žádné hřiště není. Při lehké úpravě polní cesty, která k lomu vede, by se sem dojelo auty mnohem lépe a upravit plochu pro parkování by také nebyla nákladná investice. Součástí areálu by mohl být kiosek, nebo venkovní restaurace, která by mohla generovat pro město nějaký příjem.


Háje

Zásadní nevýhoda Hájů je, že jsou příliš na kopci a mimo město. S tím ale nic neuděláme :) Na druhou stranu na jejich severní straně bude zástavba, na západě a východě se staví další domy. Za chvíli se tedy ocitnou uvnitř zástavby a budou ještě více využívané. Jak jsem již naznačil, hlavní věcí je změnit Háje z lesoparku na park. Část může zůstat porostlá stromy, ale ať jsou zde i otevřená prostranství, kam svítí slunce. Když je zde již hřiště na Slavoji, tak je možné v této části naplánovat prostor pro další sporty. Slavoj pak spojit s parkem lepším průchodem, aby při cestě nemusel člověk téměř chodit po silnici.

Další možností by bylo větší propojení parku s letním kinem. Letní kino je stejně prodělečné, stálo by za zvážení úplné zrušení vstupu a odbourání oplocení. V areálu by se pak vybudovala restaurace a z jejího nájmu by se klidně mohlo kino dotovat. Navíc by návštěvníci mohli platit dobrovolný vstup do kasičky. Věřím, že při propojení s parkem a volném vstupu by bylo hostů hodně.

Gymnázium

Za klasické návštěvníky parků považuji především studenty. Kolem Gymnázia V.B.T. je poměrně slušné množství zelené plochy. Ale opět nepoužitelné, protože je za plotem. Škola sama ji nijak nevyužije. Používá se jen východní část, kde se občas učí. Ale západní část by se mohla zpřístupnit veřejnosti a plot udělat až pod okny. Hezky by navázala na areál tenisových kurtů a dětského hřiště, i zelenou plochu pod nemocnicí. Mohla by se zúžit polní cesta, která vede kolem areálu školy na úkor travnatých ploch. Myslím, že studenti (a nejenom oni) by takový park přímo u školy jistě uvítali. Navíc by se finančně nejednalo o příliš náročnou akci.

Propojení od autobusového nádraží

Miniparčík u autobusového nádraží je docela fajn. Jeho škoda je, že je dost izolovaný. Už delší dobu se ale plánuje propojení autobusového nádraží s centrem města západně od kostela (mimochodem velice hezký plán, který vymyslel před mnoha lety Dušan Janovský a patrně shodou okolností trochu jinde i vedení města). Propojení by měl tvořit most pro pěší přes Šultysovu ulici. Tím pádem se člověk dostane příjemnou cestou z parčíku na náměstí nebo ke kostelu. Od něj by mohl pokračovat až na Slánskou horu.

Slánský rybník a zelená cesta skrz město

Koupat se ve Slaném nebo v jeho okolí venku je téměř nemožné. Jedinou výjimkou je koupaliště, ale to má řadu nevýhod. Jako největší vidím to, že je v části města, která má zcela jinou funkci a prostě sem nezapadá. Slánský rybník je naopak u zimního stadionu, bazénu, prostě je teoreticky umístěn ideálně. Koupat se v něm nedá především proto, že voda v něm je prostě hrozná (i když už jsem se zde také koupal). Nejsem schopen posoudit, jak pracné by bylo čistotu vody zlepšit. Předpokládám ale, že pokud by odkoupila část okolních polí (především na jih, kde je svah) a vysadily se zde stromy, pak by se kvalita postupně zlepšila. Pochopitelně by bylo potřeba i nějaké mechanické vyčištění. Pokud by došlo k výsadbě, zkultivování břehů rybníka a provedení lepšího spojení se sportovním areálem (opravení cesty, přechod, cedule), mohl by se rybník stát oblíbeným rekreačním místem. Dobrým bonusem by bylo opět vybudování nějakého sportovního zázemí a občerstvení.

Ideální variantou by bylo, pokud by se podařilo ještě zkultivovat zarostlý a bažinatý prostor mezi rybníkem a železnicí. Pokud by se vymyslel příjemný průchod přes dráhu, tak by se areál dal spojit se současným koupalištěm a dále s parkem u Benaru. Ten už snad město konečně koupí od turecké firmy. Od něj je už možné zase hned dojít k parku, kde je in line dráha. Vznikl by tak velký zelený koridor podél potoka a rybníků, ráj všech sportovců, maminek s dětmi a dětí. Jen škoda, že dál stojí technický areál (kde bude stát Tesco nebo podobný obchod), jinak bychom město zelenou zónu skrz celé město až k autobusovému nádraží, odkud by se dalo dostat na Slánskou horu. Ale možná ještě není pozdě, třeba by se dalo s novým majitelem technického areálu domluvit.