O komunismu

Komunismus bývá kritizován kvůli řadě věcí. Ale téměř vždy se jedná o kritiku komunistické strany, ne o myšlenku jako takovou. Komunistická strana způsobila mnoho hrozného a zapříčinila ekonomický i morální úpadek našeho státu. Je smutné, byť částečně pochopitelné, že tato strana stále poměrně úspěšně působí v naší politice. Já bych se však chtěl zaměřit právě na tu opomínanou ideologii strany.

Oproti komunistické straně nemůžeme komunistickou filosofii jednoduše označit za "zlo". Je prostě jenom ve většině myšlenek chybná, nebezpečná a neaplikovatelná na dnešní dobu. Dalo by se oponovat, že třeba v Číně komunismus úspěšně funguje. To však není pravda. Velice stručně by se dalo říct, že cílem komunismu je odstranění soukromého vlastnictví, vytvoření beztřídní společnosti, zrušení rozdílu mezi městem a venkovem a nahrazení rodiny společností. Ani jedno z toho pro Čínu neplatí. V Číně je prostě kapitalismus s vládou jedné strany, kde jsou naopak hluboké rozdíly mezi buržoazií a proletariátem.

Postavení dělníka dnes a dříve
Hlavní rozdíl, proč myšlenky komunismu dnes neplatí, je rozdílná situace v postavení pracující třídy. V Marxově době bylo 90% manuálně pracujících, Marx sám předpokládá, že pracují za mzdu postačující pouze k přežití. Navíc soudí, že pracující nepotřebují žádné zvláštní vzdělání a jsou lehce nahraditelní. Dnes je počet "proletářů" řádově nižší. Kromě nich a "buržoazie" je zde početná střední třída, o které Marx předpokládal, že rychle zanikne. Navíc i ti nejhůře placení dělníci nějaké vzdělání potřebují, musí se účastnit školení atd., mají zajištěné sociální jistoty a mají odbory. Kvalita zaměstnanců je dnes klíčová. Vzpoura proletářů proti buržuům by tedy dnes ani vzdáleně neměla to masové měřítko co dříve.

Postavení kapitalisty dnes a dříve
Jiné je i postavení buržoazie. Současní kapitalisté oproti těm minulým musí daleko víc myslet na spokojenost svých zaměstnanců. A je v průměru mnohem menší rozdíl v sociálním postavení kapitalisty a dělníka. Můžeme si vzít příklad třeba ze Slaného, kde předseda místní KSČM vlastní firmu. Je tedy buržujem a formálně podle Marxova Kapitálu vykořisťuje svoje zaměstnance - protože zaměstnanci vytvářejí nadhodnotu, která nemá za účel uživit je, ale kapitalistu. Zároveň je ale komunistou a snaží se sám sebe svrhnout. Nicméně nemyslím si, že by mu zaměstnanci vykořisťování vyčítali, protože bez něj by firma nefungovala. A mezi ním a jeho zaměstnanci není propastný sociální rozdíl.
Ten rozdíl nastává spíše u skutečně velkých firem, jejichž majitelé, akcionáři a management jsou nesrovnatelně bohatší než řadoví zaměstnanci. Tam skutečně vzniká pocit nespravedlnosti a křivdy. Nicméně zaměstnanci velkých firem jsou obvykle placeni lépe než u firem malých a uvědomují si, že bez nehorázných platů vedení by firma nefungovala tak dobře.

Vztah k práci
Jiný je dnes i vztah k práci. Sociální systém, který u nás funguje, bohužel způsobil, že nezaměstnaní lidé často chtějí spíše než práci jen sociální dávky. Dříve byla práce jediným prostředkem k získání peněz, dnes jsou dávky prostředkem mnohem pohodlnějším.
Dobrým krokem bylo, když byly dávky podmíněny veřejnými pracemi. Bohužel socialisté tento systém zrušili.

Zrušení rodiny
Komunisté se sice snažili o zrušení rodiny, ale naštěstí se nedostali moc daleko. U nás stojí jen několik koldomů, které byly prvním krokem pro oddělení dětí od rodin a věnování péče o ně do rukou komunity. Ta vize sní skutečně hrozivě dystopicky a doufejme, že k podobným pokusům nebude už nikdy docházet.

Zrušení států
Marxisté touží i po odstranění hranic mezi státy. Komunismus má být nadnárodním hnutím, které by vytvořilo jeden superstát. Naštěstí už Lenin si uvědomil, že je to nemožné a dá se předpokládat, že současní komunisté už také nebudou o nic podobného usilovat.

Svoboda
Hlavním negativem komunismu je ztráta svobody. Nemožnost svobodně mluvit, svobodně nabývat majetek, svobodně cestovat, svobodně volit. Prostě svobodně žít. Je pravda, že komunismus neříká, že by zamezil všem těmto projevům svobody. Mluví akorát o ztrátě svobody ve vztahu k majetku a práci. Ale z toho vyplývá i zrušení svobod ostatních. Jistě, chudého dělníka svoboda nezajímá. Ale "chudoba" je dnes jiným pojmem než dříve, aspoň v našich končinách. Pokud člověk skutečně nebojuje o přežití a nehrozí mu hlad, je pro něj svoboda zásadní. Protože jenom svobodný člověk je člověkem.

Jak jsem již uvedl, považuji komunistickou ideologii především za mylnou, ale také za překonanou a neaktuální. Věřím, že většina voličů komunistické strany skutečně nechce, aby u nás zavládl komunismus se vším všudy a stranu volí jako protest. Doufejme, že se nemýlím.